Vím co bys mi dnes řekl:
„Tvoje bába je mrtvá!“
Ale to víš, že se směju. Až mi tečou slzy. Chlapi přeci nebrečí.
S bohem Kamaráde. Vzal si ten život nějak zkrátka.
Už je to rok.
Je to rok, co jsem se dozvěděl, že kamarád, starší jen o půl roku, odešel. Odešel navždy a už ho nepotkám. Vím, že to patří k životu, vím i to, že ani já se tomu nevyhnu, ale když je to takto brzy, tak to člověka zarazí a donutí k zamyšlení nad vlastním životem.
Nepromarnil jsem ho? Snad ne. Mám rodinu, práci i čas na koníčky.
A co mám ještě? Přátele, kteří mi zůstali i po těch dvaceti letech, co jsme se s Bábou poprvé setkali a poprvé stanuli u autobusu do Všemil.
A jak to tehdy bylo?
To se vám pokusím vyprávět.
06 Letní silvestr, aneb cesta tam a zase zpátky
08 Zimní silvestr, aneb orgie na ledu
11 Druhý letní silvestr – Piráti